"Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít..."(H. de Balzac)

neděle 9. srpna 2009

Pláč

Prosím nekoukej se tak

Neptej se mě znovu

Nastala změna však

Nelam si se mnou hlavu


Raději si nepamatuji začátky

Ve skutečnosti vlastně nic

Nechci udělat krok zpátky

Nerozumím, nevím co říct víc


Chybí mi odpovědi

Mé dlouhé zpovědi

Exploze se rozprostírá

Jen těžce se ze země sbírá

Můj svět


Netuším kdy zase bude lépe

Zda-li vůbec ještě někdy

Netuším zda sám sebe chápe

Mé já tam uvnitř pro vždy


Ano, nic není v pořádku

Nemůže se jít zpět

Ani jít pozpátku

Do minulosti vrátit svět


Tohle to co vnímáš

Je jen tak vymyšlené

Znova a znova mě káráš

Vnímám jen slova prázdné

Tak prázdné jako má duše

Jako mé srdce, co pláče


Žádné komentáře: